Rubriky
JednoHubky... aneb malá zamýšlení Kde se můžeme setkat? Smysluplná monetizace obsahu

Stále sdílíme obsah. Jen měníme to, jak…

Jak byste vy před čtvrt stoletím poslali svým kámošům fotku svýho kluka? Svojí holky? Nebo své rodiny? 😁
A jak je to se sdílením obsahu dneska?

Před časem jsem objevila dopis od jedné známé. Byly jsme spolu jako malé na několikatýdenním pobytu v lázních, a pak si chvíli dopisovaly. To víte. Před tím čtvrt stoletím to byl celkem populární způsob, jak zůstat v kontaktu.

Před asi čtvrt stoletím jsem od ní dostal dopis. Psala mi o chlapci, ke kterému chová city. A poslala mi jeho fotku, abych si ji prohlédla. Poslala. V dopise. A k tomu připsala, ať jí tu fotku zase pošlu zpátky.

Ano, moji milí, přesně takhle to chodilo před čtvrt stoletím, když jste někomu chtěli ukázat fotku svýho kluka. Teda. On už tehdy u nás byl internet. Někteří lidi měli i vlastní e-mail. Mobily, pokud si to vybavuju správně, ještě neuměly dělat, ani posílat fotky (ať žije Nokia 5110). A ne každý uměl scanovat. Digitální foťáky tehdy fakt neměl každej. Takže…

O čtvrt století později tak můžeme debatovat o digitální stopě nebo o tom, co pro nás zvládne vytvořit umělá inteligence. Ale my, kteří pamatujeme i tyhle doby, máme jiné zázemí pro volbu, proč, zda, co a jak využívat.


Pokud tvoříte vlastní obsah, a ani s AI nástroji se toho nechcete vzdát, můžete patřit i mezi tvůrce, kteří obsah monetizují. A přesně pro ty z vás, kteří o tom, jak prodávat obsah, uvažují, pořádám už tento čtvrtek 9. března 2023 webinář: Jak prodávat obsah? aneb Smysluplná monetizace obsahu. Následovaný čtyřtýdenní praktickou výzvou, při které si budete moct sami některé kroky s podporou vyzkoušet.

Rubriky
JednoHubky... aneb malá zamýšlení Smysluplná monetizace obsahu

Od obsahu zdarma k obsahu za 1 korunu aneb Když tím nejzásadnějším přechodem je platba

U zpoplatněného obsahu nemusí být nejzásadnější samotná cena, ale fakt, že tu nějaká cena je. A že je třeba platit – tedy provést platbu. Realizovat tento krok.

Dívali jste se v poslední době na nějaké zpravodajské nebo prostě mediální portály, které nabízejí zpoplatněný obsah, ať už v rámci nějaké členství nebo předplatného či prostě za „paywallem“?

Co člověku brání, aby vstoupil? Cena? Nebo to, že je třeba platit a co všechno k tomu je třeba? – A to už si to člověk rozmyslí, jestli mu to za to stojí. To už není činnost ve stylu „jen tak klikat“.

Já jsem si to pro sebe a pro účely dalšího šíření definovala takto. Kroky, které jsou určitou bariérou, kterou nepřekoná každý, kdo zjistí, že takový obsah existuje:

📌 registrace

– jakmile už je třeba někam zadávat své údaje, není to volně přístupné a zdarma (byť s inzercí, na kterou „musíme“ koukat), některé lidi to odradí od toho, „jít“ dál, ať už proto, že nechtějí nikam zadávat své údaje, nebo čistě proto, že je to obtěžuje a nechtějí se tím zabývat;

📌 platba

– i když některá média nebo portály lákají předplatitele na symbolickou cenu, například 1 korunu – aby ze čtenářů a diváků udělali zákazníky, tenhle krok vnímám jako nejzásadnější krok, který lidi zbrzdí. I kdyby tu byla cena 10 Kč nebo 50 Kč, je to pro ně prostě brzda: musejí zadávat platební údaje, pro někoho není příjemné někam vkládat své údaje, platit, zaplatili by to klidně třeba někde osobně, ale on-line nechtějí, nemají v to důvěru, nebo to pro ně tímto ztratí atraktivitu a zjistí, že jim to za to prostě nestojí – TADY UŽ JE TO PROSTĚ VÁŽNÉ;

📌 cena

– tu vnímám až jako poslední faktor, který dovede lidi od placeného nebo zpoplatněného obsahu odvést, pokud překonali předchozí dva – nejsou ochotní zaplatit částku, kterou autor, tvůrce, realizátor nebo provozovatel služby, lektor nebo kdokoli další požaduje;

Mám za to, že nejzásadnější krok pro člověka v případě přístupu k obsahu je stát se platícím zákazníkem (tedy to, že je obsah jakkoli zpoplatněn). A někdy může být ta „nejvyšší“ cena nebo ta, která už je příliš, i ta 1 koruna.

I proto je třeba mít jasno v tom, jak se zpoplatněným obsahem pracovat, jak ho „propagovat“, jak o něm informovat, pro koho ho tvořit, prostě nějakou cestu a strategii, nikoli manipulaci, ale postup, díky kterému budete srozumitelně a jasně komunikovat a vybudujete okruh zákazníků.

Už to nejsou sledující a fanoušci nebo bezplatně registrovaní uživatelé, jakmile začnete se zpoplatněným obsahem, vaši čtenáři a diváci, jsou zákazníky.

Jak to vnímáte vy?

 Co je pro vás jako pro „konzumenta“, zákazníka nebo klienta největší bariéra?

A co je pro vás zase naprosto samozřejmé a problém vám to nedělá, když o něco stojíte?

Rubriky
JednoHubky... aneb malá zamýšlení Smysluplná monetizace obsahu

Kombinujete obsah zdarma a placený obsah?

Mnoho lidí, které znám, dokáže skvěle pracovat s obsahem, který je přístupný zdarma. Možná mezi ně patříte i vy. Jakmile ale dojde na téma monetizace obsahu, tedy jeho zpoplatnění, začnou mnohdy tápat a nevědí, jak k tomu mají přistoupit.

I proto jsem se rozhodla zpracovat přehled možností, které znám nebo sama využívám, a sdílet ho s vámi.

A proč tuto možnost mnozí lidé zatím stále nevyužívají?

Řekla bych, že je to poměrně pestrá paleta důvodů. Někdy vás může brzdit nedostatek zkušeností nebo přehledu o možnostech. A někdy je problém v mindsetu nebo blocích, které v sobě spousta z nás má.

Sdílet s někým své know-how a práci a přijímat za to peníze, finance, zdroje, je ovšem přirozená cesta, nic zavrženíhodného.

Předáváte něco, co je užitečné pro druhé, to neznamená, že „na nich vyděláváte“, nebo „že byste se měli stydět, protože něco takového byste přeci měli dělat zdarma“, ale že probíhá nějaká vzájemná výměna. I peníze jsou energie.

Stejně tak informace nebo zkušenosti. Umožněte jim přirozeně proudit, kudy je třeba. Nestavte jim hráze, ale vyčistěte cesty a říční koryta, kterými můžou (nejen) k vám putovat.

Za svou hodnotu prostě můžete dostat protihodnotu v podobě finanční odměny.

Pro své podnikání tímto způsobem můžete vytvořit další cestu, kterou k vám budou přicházet zdroje potřebné pro vaši další práci a rozvoj, což pak jistě ocení i klienti a ti, kteří vás sledují nebo čtou a fandí vám, všichni ti, se kterými to budete sdílet a které budete zase dál obohacovat.

Nemusíte to být hned, i toto je cesta, kterou je třeba budovat. Může to být v některých případech ovšem rychlejší, než byste možná čekali.

Jak jste na tom vy?

Přijďte o tom diskutovat do facebookové skupiny Obsahový marketing a texty s Kristýnou Makovou a hosty.

Nebo se rovnou přidejte k webináři s čtyřtýdenní praktickou výzvou a udělejte první kroky k vlastnímu placenému obsahu a jeho publikování a prezentaci.

Rubriky
JednoHubky... aneb malá zamýšlení Kde se můžeme setkat?

Je krize fakt příležitost? Nebo jenom pohroma?

Je krize fakt příležitost? Nebo jenom pohroma?

To je pro mě hodně zajímavé téma.

Když mě před cca dvěma lety oslovili z Technologického centra v Hradci Králové, abych pro ně vedla workshop na téma Strategie podnikání v dobách krize, zvažovala jsem, zda to přijmout.

Říkala jsem si: Kde teď jsi, abys vyprávěla lidem o tom, jak zvládat krize? Necítila jsem, že bych byla v bodě, kdy bych si mohla myslet, že jsem tak úspěšná, abych o tom někomu mohla vyprávět.

No jo, jenže pak mi to došlo. Kolik krizí už mi do života přišlo? Kolik jsem jich prožila? Kolika jsem prošla? A kolik jsem jich možná sama vytvořila? A jsem pořád tady. I když to nejde hladce a někdy to dost dře, někdy zažívám období útlumu a někdy mám i strach, pořád jsem tady, pořád mám v sobě naději, nevzdávám to, jdu dál, podnikám.

A tak jsem pozvánku přijala.

Když mě vloni oslovila Tamara Kuchařová, abych se stala jednou z přednášejících na konferenci Krize jako příležitost, už to pro mě nebylo nové téma. A tak jsem souhlasila. A i já jsem pro vás natočila dvě videa:

Jedno krátké, které si může prohlédnout každý zaregistrovaný zdarma. A jedno delší, které je součástí konferenčního balíčku – tam shrnuju a doplňuju to, co jsem zformulovala už před dvěma lety a co můžu teď sdílet i s vámi.

Mým tématem bylo Jak tvořit v krizi. Ale ono jde i o to, co si pod pojmem „krize“ vůbec představujeme a také o to, co všechno tvoříme a tvořit můžeme. Je to totiž nejen obsah nebo naše podnikání, je to především náš život.

Na konferenci je spousta naprosto úžasných řečníků, kteří pro vás jistě budou mít zajímavé postřehy, možná daleko zajímavější než já… ale jsem moc ráda, že jsem přispěla.

Krize jsou pro mě období velkých změn, která mění status quo. A i taková období jsou potřebná, pokud je třeba změn a jinak to nejde. Tak doufám, že krize v životech nás všech vyústí v něco tvořivého, co dovedeme zužitkovat. A dovedeme si třeba při tom všem vzájemně pomáhat tak, aby pro nás nebyly obdobími, která nás ohrožují bytostně a existenčně. Ať v nás probudí laskavost a soucit a laskavou a soucitnou cestou nás učí nejen sdílet, ale též ctít vlastní hranice. ❤

Webové stránky kongresu Krize jako příležitost

Rubriky
JednoHubky... aneb malá zamýšlení

Za kým byste si (ne)šli pro radu? A proč od něj tedy berete kritiku?

Taky jste si toho už všimli? Někteří experti potřebují dokazovat svoji expertizu tím, že kritizují ostatní nebo jim dávají „užitečné podněty“ k tomu, co by podle nich měli zlepšit. Nevyžádaně. Jednou za čas to potká i mě. Dovedlo mě to k zamyšlení na téma odbornosti, odborníků, rad a kritiky.

Veřejná kritika. Někdy může být myšlena bohulibě – přeci jen, kdo by nechtěl ten svět udělat lepší, podle svého vlastního vnímání, že? Někdy to může být taková sofistikovanější podoba haterství podloženého vlastní odborností – takže když tomu rozumím a kritizuju, mám pravdu a druhý by měl cosi vylepšovat. A někdy za tím je prostě snaha upozornit na sebe a udělat ze sebe v očích ostatních uznávaného odborníka.

Upřímně řečeno – odbornost je podle mě v něčem trochu jiném. Je v hloubce poznání, respektu k cestě druhých a něčem konstruktivním, co jim na té cestě pomůže dál, ne je srazí níž nebo jim ukáže, že něčemu rozumím víc než oni.

Expertiza je víc než znalost platných pravidel a jejich uplatňování. Je to soubor znalostí spojený s praxí, se schopností aplikovat a nezasahovat tam, kam nejsme zváni, dokud nás nepozvou. Pakliže mi chce někdo dokázat svou expertizu, ať mi ukáže své výsledky a inspiruje mě, ať se nešťourá v mé práci, aby mě kritizoval. Pokud ho o to nepožádám.

Odbornost spojená s jistou mírou profesionality je to, co mě dovede k expertům přitáhnout – ne to, že dovedou být vyhranění a kritizovat, upozorňovat nebo připomínkovat. Pokud se s někým necítím dobře v jiném prostoru, jaký mám důvod si ho přivést blíž, aby mi byl v něčem nápomocný?

Chceme-li měnit, vylepšovat, kultivovat a rozvíjet ostatní, měli bychom se všichni nejprve zaměřit na sebe. Kde jsme vůbec přišli k mínění, že proto, že se něčemu věnujeme, je naše cesta ta „správná“ pro ostatní a měli bychom jim ji stále ukazovat a dávat jim najevo, že by tu svou měli téhle přizpůsobit?

A tak se mi v souvislosti s tímhle tématem vybavuje jedno moudro, které jsem kdysi někde zaznamenala: „Neber kritiku od někoho, za kým by sis nešel pro radu.“

Expertů na nejrůznější témata je tolik! A někteří jsou skutečně fundovaní. I to ale neznamená, že mají patent na všechno. Že mají patent na to, co právě teď řešíte vy v rámci okolností, o kterých nemají ani tušení. Volte dobře, kým se necháváte inspirovat – i v rámci kritiky.

Jste to totiž vy, kdo má zodpovědnost za to, co vytváří, kdo má své záměry a cíle. A pokud o nich druhý nic netuší, ani sebevětší odbornost tu nehraje roli. Nechte si poradit, uznáte-li za vhodné. Ale chovejte respekt především sami k sobě a důvěřujte si. Volte moudře. ❤

A ano, uvědomuju si, že i já jsem schopná rozdávat nevyžádané rady. Ale pracuju na tom, tak snad to se mnou bude lepší. A pokud o některou z mých rad budete stát, mrkněte do skupiny o obsahu nebo se rovnou objednejte na konzultaci. Těším se na vás! ❤

Rubriky
Smysluplná recyklace obsahu

Aktualizace článku jako smysluplný způsob recyklace obsahu

Ekologicky můžeme přistupovat nejen k životnímu prostředí, ale i k vlastní vynaložené energii. I naše vlastní energetické zdroje jsou důležité a jejich smysluplné využívání je nezbytným předpokladem pro udržitelnost tvoření a publikování obsahu.

Ekologický přístup k vaší energii a práci

Recyklace a upcyklace obsahu je hodně zajímavé téma. A tím, že tu publikuju tento příspěvek, přesně tohohle využívám, protože jsem znovu upravila a zužitkovala obsah, který jsem už jednou vytvořila pro jiný účel.

Recyklace a upcyklace může být podobně tvořivá, jako když si ze starých bot uděláte květináče. A může vám udělat podobnou radost. Energie, kterou jste už jednou vynaložili, vás v tom totiž podpoří.

Je to, jako byste si pořídili báječného spolupracovníka, své já z doby, kdy jste tvořili nebo kupovali to, s čím teď máte možnost dál pracovat, abyste tomu znovu vdechli život nebo to zachovali, i když trochu změnili způsob, jakým to chcete využívat. A můžete si za to i s radostí poděkovat, jak skvělou práci jste odvedli a že ji máte zase možnost posunout někam dál.

Recyklujte obsah smysluplně a strategicky

Samozřejmě, že je třeba se dívat na obsah v kontextu a rozhodnout se, která cesta má smysl v tom či onom konkrétním případě. Berte to tedy jako inspiraci, ne jako dogma. 

Aktualizace článku, včetně data zveřejnění

Aktualizovat a znovu publikovat článek, který jste zveřejnili před rokem, dvěma nebo třemi? I to jde.

✅ Někdy je skvělé zachovat ten stávající, protože to je takový zajímavý historický artefakt.

✅ Někdy je zase skvělou cestou článek vzít, projít, upravit, doplnit o aktuální informace, třeba si i trošku pohrát s titulkem, ale ne tak, abyste úplně zničili svou práci, třeba klíčová slova je prima zachovat – SEO má svá specifika a budovat si některé pozice je celkem náročné na to, abyste to jedním stiskem klávesy Delete poslali do koše.

A co teď s tím? Nabízím dvě možnosti.

Necháte článek publikovaný tak, jak byl, jen aktualizujete datum zveřejnění. Pokud váš web běží na WordPressu, je to otázka pár kliknutí. A můžete někam, třeba pod článek, dopsat, že byl původně zveřejněn toho a toho data a později aktualizován k datu jinému. A je to!

Změníte datum zveřejnění na aktuální. A… Tadá!!! Krásný inovovaný a zajímavý příspěvek je na světě. A pokud chcete zachovat kontinuitu, klidně připište, že se jedná o aktualizovanou podobu článku z toho a toho data. ❔

A že už to před lety někdo četl, nebo dokonce docela nedávno? Nevadí. Může si to připomenout nebo porovnat, kam dál jste dospěli. Jen opět promyslete, jestli a jak měnit i URL adresu. Ideální je ji totiž ji buď zachovat, nebo přesměrovat tu původní na novou. Ať vyhledávače neodkazují na neexistující stránky a neztratí se vám leckdy pracně budované provázání na webu nebo v rámci linkbuildingové strategie. 

A hlavně: Myslete na to, proč to děláte… 

Netvořte obsah pro obsah. Tvořte obsah pro to, abyste sdíleli, abyste obohacovali, abyste prodávali. 

Propojujte a podporujte obsahem to, co tvoříte a děláte. Využívat vaše služby je přece výsada a radost. Pomáháte lidem s tím, co potřebují. A to je nádhera! Nechte svůj obsah, ať vás v tom podpoří.

Další tipy přesně pro váš obsah s vámi budu ráda sdílet při konzultaci a ty obecnější pak ve Facebookové skupině o obsahu

Konzultace

Rubriky
Slovníček pojmů

Claim

Claim je termín, který se používá v reklamštině, tedy marketingovém slangu. Je to slogan, motto nebo heslo, které se pojí s produktem (nebo i službou). Obecně a zjednodušeně řečeno, pomáhá tvořit jeho image, dotváří atmosféru nebo naladění, které chce autor vyvolat.

Jaký by měl claim být?

  • krátký
  • nápaditý
  • dobře zapamatovatelný
  • ideálně by měl působit na emoce

Výsledkem (tedy důvodem, proč se vůbec používá) by mělo být to, že si zákazníci (klienti, prostě zástupci cílové skupiny) zapamatovali a vybavoval se jim ve spojení s produktem (nebo službou). A taky naopak, že? Uslyšíte nějakou větu a vybaví se vám produkt (nebo služba). Taky to znáte, co? 🙂

Kde a jak se může nebo má claim objevit?

Dle Wikipedie, existují v marketingové komunikaci osvědčená pravidal o tom, kde a jak se může nebo má claim objevit. Jako příklady tu jsou uvedeny:

  • v psané formě a v audiovizuálních dílech vždy za produktem,
  • v reklamách v rádiu na konci.

Tak schválně, řekněte mi, co se vám vybaví, když řeknu: Skvrn a špíny se zbavíš? nebo Just do it!I’m loving it…

Tak přesně takhle to funguje! Nápadité. Chytré. Snadno zapamatovatelné. Atraktivní. Popisující (ideální) účinek produktu. Nebo jiné spojení, třeba právě s emocí. Nebo nějakou výzvou.

Zdroj: Wikipedia